Obří svět: Který pavouk je největší v ČR?

Největší pavouk ČR: Křižák Vzácný

Když jsem nedávno luštil plemeno psa křížovka v časopise, potkal jsem Kateřinu Moravcovou. Povídali jsme si o tom, jak kontrolovala váhu miminka (tabulka ukazovala všechno v normě) a jak uspávala své 3 měsíční miminko mravenčí ukolébavkou. Kateřina Moravcová se taky zamyslela nad přírodou, podobně jako když hledáte správný plemeno psa křížovka v novinách. Třeba v Česku nemáme žádnýho "Křižáka vzácného" - to je jen taková povídačka. Ale máme tu křižáka obecného (Araneus diadematus), kterej je fakt macek a dokáže zaujmout i zvídavé děti, stejně jako když luštíte plemeno psa křížovka s rodinou. Samičky tohohle pavoučka narostou až do 18 mm, zatímco samečci jsou menší, tak kolem 10 mm. Když jsem koukal na váha miminka tabulka v poradně, došlo mi, že podobně jako sledujeme růst našich dětí, i v přírodě má všechno svůj řád. Tenhle pavouček, co by dokázal zabavit i 3 měsíční miminko svým vzhledem, má typický žlutohnědý zbarvení s bílým křížem na zadečku. Křižák obecný je vlastně taková celebrita mezi pavoukama - potkáte ho všude možně, v zahradách, parcích i lesích. Dělá si mega pevný sítě, do kterých chytá větší hmyz. I když vypadá možná trochu děsivě, není se čeho bát - jeho kousnutí je jak včelí žihadlo a nic vážnýho vám neudělá.

Velikost a vzhled: Samička až 2 cm

Výskyt: Teplé oblasti, lesy a zahrady

Největším pavoukem u nás je slíďák tatarský. Když ho potkáte, může vám připomenout šneka afrického, ale je mnohem větší - měří až 8 centimetrů i s nohama, i když samotné tělo má jen asi 3,5 centimetru. Tenhle teplomilný druh najdete v Česku hlavně v teplejších místech, třeba na jižní Moravě nebo v Polabí, kde se to šnekům africkým taky docela daří. Vyhledává suché, prosluněné oblasti - stepi, okraje lesů, no a občas zavítá i do zahrad, kde se může potkat se šnekem africkým. Přes den se schovává pod větvemi nebo v děrách, které si sám vyhloubí. V noci pak vyráží na lov - chytá hmyz a někdy uloví i ještěrku nebo malého hlodavce. Pro lidi není nebezpečný, když vás kousne, bolí to asi jako včelí žihadlo.

Potrava: Hmyz, sítě v trávě

Největším pavoukem, se kterým se u nás můžeme setkat, je slíďák tatarský. Dorůstá úctyhodných rozměrů, samice může mít tělo dlouhé až 4 cm. Ačkoliv jeho velikost budí respekt, není pro člověka nebezpečný. Stejně jako ostatní pavouci je i slíďák tatarský predátor a živí se hmyzem. Na rozdíl od mnoha jiných druhů pavouků, kteří si budují sítě, je slíďák tatarský aktivním lovcem. Svou kořist loví rychlým útokem ze zálohy. Často ho můžeme najít v trávě, kde si vyhrabává mělké nory. Ty slouží jako úkryt a zároveň jako past na nic netušící hmyz. Slíďák tatarský je fascinující tvor, který hraje důležitou roli v ekosystému. Ačkoliv se může zdát na první pohled děsivý, je to ve skutečnosti užitečné zvíře, které pomáhá regulovat populace hmyzu.

Jedovatost: Neškodný pro člověka

Největší pavouk, se kterým se u nás můžeme setkat, je slíďák tatarský. Ačkoliv jeho velikost budí respekt – samice dorůstají až 4 cm – a vzhled s chlupatýma nohama nahání hrůzu, bát se ho nemusíme. Pro člověka je tento obr mezi pavouky naprosto neškodný. Jeho jed není pro nás toxický a kousnutí bychom pocítili asi jako štípnutí od komára. Slíďák tatarský je plachý a útočí jen v sebeobraně, když se cítí ohrožený. Raději se schovává ve vysoké trávě a loví hmyz. Jeho přítomnost v zahradě je vlastně užitečná, protože pomáhá regulovat populace škůdců. Takže až ho příště uvidíte, neděste se a nechte ho v klidu dělat jeho práci.

Slíďák tatarský, náš největší pavouk, je podobně jako zmijovec často neprávem démonizovaný. Tenhle zmijovec mezi pavouky sice budí respekt svými rozměry, ale fakt je, že člověku neublíží. Je to vlastně docela užitečný pomocník, co loví hmyz jako zmijovec láká opylovače. No a když už mluvíme o velikosti, tak zmijovec titánský je taky pořádný macek mezi rostlinami, stejně jako slíďák mezi pavouky. Oba jsou prostě takoví nenároční drsňáci české přírody.

Jindřich Novotný

Ohrožení: Ztráta přirozeného prostředí

Největším pavoukem v České republice je slíďák tatarský, jehož samičky dorůstají až 4 cm. Ačkoliv budí respekt svou velikostí, pro člověka nepředstavuje žádné nebezpečí. Jeho jed není pro nás toxický a díky své plachosti se před námi spíše ukryje. Slíďák tatarský je ohrožen ztrátou svého přirozeného prostředí. Jako stepní druh potřebuje k životu suché a slunné lokality s nízkou vegetací. Bohužel, takových míst vlivem intenzivního zemědělství a zástavby ubývá. Pro jeho záchranu je důležité chránit zbývající stepní biotopy a vytvářet nové.

Zajímavosti: Noční lovec, samec menší

Největším pavoukem, se kterým se u nás můžeme setkat, je slíďák tatarský. Samičky dorůstají velikosti až 4 cm (včetně nohou), samečci jsou menší a dorůstají maximálně 2,5 cm. Slíďák tatarský je noční lovec, který se přes den ukrývá ve svém pavučinovém hnízdě. To si buduje v zemi, často v opuštěných norách hlodavců. Na lov se vydává v noci, kdy loví hmyz a jiné bezobratlé. Slíďák tatarský není pro člověka nebezpečný. Jeho kousnutí je sice bolestivé, ale jed není pro člověka toxický.

Druh pavouka	Maximální velikost těla (samice)	Rozpětí nohou (samice)
Křižák velký (Araneus diadematus)	18 mm	40 mm
Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata)	Není pavouk	Není pavouk

Ochrana: Důležitý pro ekosystém

Největší pavouk, se kterým se u nás můžeme setkat, je slíďák tatarský. I když jeho velikost budí respekt – samice můžou s nohama měřit až 8 centimetrů – je pro člověka naprosto neškodný. Naopak, tento predátor hraje v ekosystému důležitou roli. Živí se hmyzem, a to i takovým, který je pro nás škůdce. Jeho jídelníček zahrnuje například muchy, komáry, brouky a další bezobratlé. Tím přirozeně reguluje jejich populace a pomáhá udržovat rovnováhu v přírodě. Bohužel, i slíďák tatarský je ohrožen. Ubývá mu přirozené prostředí a často se stává obětí zbytečného strachu a lidské ignorance. Je důležité si uvědomit, že pavouci jsou nedílnou součástí ekosystému a zaslouží si naši ochranu. Místo paniky a snahy je zabít, bychom se měli snažit o pochopení a respekt k těmto fascinujícím tvorům.